Něco z historie

V roce 1912 byl v hotelu U zlatého jelena, přibližně v místech, kde dnes stojí Komerční banka, založen první tišnovský Sportovní klub kopané. Zasloužili se o to převážně mladí a nadšení studenti, jmenovitě například Laďa Dusík, František Macků, Bedřich Kothbauer, Jarda Svoboda a další. Předsedou byl zvolen továrník Karel Kopřiva, majitel papírny. Jako dresy byly určeny bílé košile a černé „glotové“ trenýrky. První duel proti Učitelskému ústavu Brno se odehrál na Kukýrně na tržišti a skončil nerozhodně. K druhému zápasu už předseda klubu poskytl svoji posečenou louku u březinského splavu a zde se urodilo první historické vítězství tišnovských fotbalistů, kteří zvítězili nad SK Zastávka Boží Požehnání.

V průběhu první světové války tišnovský fotbal postupně mizel do ztracena a k jeho oživení došlo až v roce 1919, kdy byl 6. července v soukromém bytě U Konečných ustaven Sportovní klub Slovač, jehož předsedou a kapitánem se stal 16-letý Antonín Meduna. Hned v září se nový klub spojil s oním původním předválečným a začal fungovat pod názvem Sportovní klub Tišnov s Bedřichem Kothbauerem v čele. Brzy se rozrostl dokonce na pět družstev, když byl rozšířen i o část tzv. SK Viktoria, jednoho z „divokých“ fotbalových spolků ve městě, které příležitostně stavěly své vlastní, obvykle profesní jedenáctky (Řeznická XI, SK Kamna, Hospodská XI, SK Glajza aj.)

Hrávalo se stále ledaskde, až teprve 18. března 1920 byl klubu přidělen prostor na Ostrovci. Než byla v roce 1957 otevřena Vírská přehrada, trpělo hřiště každoročními jarními záplavami. Až 40 centimetrů silné naplavené kry se musely odtahovat zpět do Svratky a na hřišti zůstaly vždy hluboké jámy a spousta bahna. V roce 1920 již první mužstvo odehrálo plných 25 zápasů, z toho 15 vítězných. Vedle přátelských střetnutí se hrála i utkání pravidelných soutěží, nejprve tzv. okrskové mistrovství III. třídy, později II. třídy. Vzedmutá vlna zájmu ovšem po několika letech začala postupně zase upadat, až v roce 1927 byl SK pro nezájem a rostoucí dluhy zrušen.

Koncem dvacátých a ve třicátých létech minulého století ale v Tišnově žilo vedle sebe hned několik klubů současně. Byla tu například Rudá Hvězda, založená v roce 1927 pod hlavičkou komunistické FPTJ (Federace proletářských tělovýchovných jednot). Existovala do roku 1932, jejím nepřímým pokračovatelem se pak od roku 1935 stala Podhorácká Slavia, jejíž činnost byla nakonec oficiálně zakázána gestapem v pohnuté předválečné atmosféře konce roku 1938. (Název klubu je někdy uváděn jako Podhorácká Slávie a dnes již těžko s určitostí říci, která z dvou verzí je ta oficiální a správná). V létech 1929-1931 existoval dokonce klub Viktoria Zamlýn – z jaké části Tišnova se jeho hráči rekrutovali, není jistě vůbec potřeba dodávat...

V  roce 1927 vznikl ovšem v Tišnově ještě jeden nový klub, který se zaregistroval jako Živnostenský SK. Protože se ale jeho zkratka ŽSK pletla s brněnskými židovskými sportovními kluby, byl 28. února 1928 přejmenován na Atleticko-fotbalový klub, známý jako AFK. Ten pak po mnoho let – a pod různými názvy (Sokol, Tatran, Baník) – hrál v tišnovském fotbale hlavní a často jedinou úlohu, což platí prakticky dodnes. Nejslavnějším obdobím klubu byla čtyřicátá léta. V sezóně 1940-41 hrálo družstvo AFK poprvé I. A třídu a v ročníku 1943-44 dokonce bojovalo o postup do divize, která byla tehdy druhou nejvyšší soutěží v republice. Nakonec skončilo v soutěži druhé jen těsně za vítěznou Kuřimí. Mnozí odchovanci se v té době prosadili i v brněnských klubech: nejdále to dotáhl František Hanák, který hrál jednu sezónu dokonce I. ligu za SK Židenice; známými hráči byli rovněž Vitula, Kadlec, Pitner, Buček a další, později se pak vytvořil nový kvalitní tým s oporami jako Majer, Habart, Randuch či Kříž. V roce 1952 sice AFK působil v krajském přeboru, tedy papírově nejvýše za celou dobu své existence, ale díky nesmyslné reorganizaci byla tehdy pod I. ligou doslova „síť“ hned 21 skupin těchto krajských přeborů od Karlových Varů až po Prešov, takže se zápolením o divizi v roce 1944 tuhle účast z hlediska kvality soutěže nelze vůbec srovnávat.

Až do roku 1989 pak klub prožíval různě úspěšná období, vedle účasti v I. A třídě se ocitl v sedmdesátých létech naopak dokonce až ve III. třídě okresu Brno-venkov, dokázal se ale brzy vrátit do soutěží řízených Jihomoravským krajem. V 80. létech se také historicky druhý tišnovský hráč ocitl až v nejvyšší fotbalové lize: byl jím Miroslav Steinhauser v dresu Zbrojovky Brno.

V roce 1990 se tehdejší fotbalový oddíl TJ Tišnov vrátil k historickému názvu AFK, ovšem atletika z něj vymizela: zkratka dnes znamená Amatérský fotbalový klub. V roce 2005 se družstvo mužů na dvě sezóny dokázalo vrátit do I. A třídy, většinou však zápolí se svými soupeři o jednu třídu níže. Dlouholetou samozřejmostí je trvalá práce s mládežnickými kolektivy od přípravek až po dorost.