ROZHOVOR S PŘEDSEDOU KLUBU ŠTĚPÁNEM PILNÝM PRO TIŠNOVSKÉ NOVINY
Rozhovor s předsedou AFK Tišnov Štěpánem Pilným FOTBALISTÉ BUDOU USILOVAT O POSTUP Václav Seyfert starší - redaktor TN Po skončení podzimní části sezóny a před začátkem jarního pokračování jsme si povídali s předsedou AFK Tišnov Štěpánem Pilným o radostech i strastech zdejšího fotbalu. A-družstvo mužů je po podzimu na druhém místě I. A třídy se stejným bodovým ziskem, jaký má vedoucí tým a s příjemným náskokem před dalšími účastníky. V takové situaci asi nelze říci nic jiného, než že se bude usilovat o postup… Určitě. Je to rozehrané tak, že si ani jiný cíl nemůžeme dávat. Neříkám, že musíme postoupit za každou cenu, takhle to nestojí, ale potěšilo by mne, kdyby Tišnov jednou ten krajský přebor kopal. Pokud by se to podařilo tuto sezónu, byl bych za to strašně rád a naši fanoušci určitě také. Bude se pro jarní část sezóny nějak měnit kádr družstva? Vždycky může nastat situace, že někdo bude chtít odejít, ale já zatím žádný takový signál nemám. Kádr by měl zůstat stejný, jediná komplikace je v tom, že klíčový hráč Kevin Babička dostal od disciplinárky na pět zápasů stop a odseděl si zatím jen jeden. Takže ten důležitý rozjezd bude bez něj a chybět bude možná i David Pazourek, který má odjet do Ameriky. Naopak se po zranění vrací Kuba Panovský, zůstává Marvan a máme v hledáčku další dva až tři hráče, které chceme ještě před jarní sezónou oslovit, tak uvidíme… Před podzimem jsme si představovali čtyři nové posily – jak se tito hráči osvědčili? Byli skvělí. Nakonec přišlo v podstatě hráčů šest a celý kádr včetně lavičky se podstatně zkvalitnil. Navíc – když pominu Frantu Kuldana, který má pořád výkonnost na to, aby týmu pomohl, přestože přišel především jako trenér – jsou to vesměs mladí kluci, kteří mají budoucnost před sebou. Jak vypadá zimní příprava týmu? Zimní příprava je naplánována, dosud měli hráči individuální tréninky. Od poloviny ledna už se trénuje společně, připraveny jsou i přátelské zápasy a mělo by se jet také na soustředění, zřejmě do Lomnice, kde jsme byli i vloni. Tam se může kolektiv zase ještě více stmelit. Od trenérů je vše nalajnováno. Novinkou je v této sezóně tzv. „juniorka“, což je vlastně B-družstvo, které podle očekávání vede základní IV. třídu. Splňuje tento projekt vaše očekávání? Velký dík patří Liboru Dřevěnému a Václavu Seyfertovi mladšímu, že se toho ujali. Dělají to dobře a dokázali na tu soutěž postavit opravdu kvalitní tým, v němž se protočilo poměrně dost hráčů. To svědčí o tom, že i o tohle družstvo mají hráči zájem a chtějí v něm nastupovat. Já mám z juniorky skvělé pocity a jsem rád, že vedou tabulku s náskokem a že plní, co se od nich očekávalo. Tým drží pohromadě, byl jsem i na jejich závěrečné. Jsem za tento počin velice rád. Objevují se v tomto týmu i nějací hráči, kteří by mohli být posilou pro áčko? Za juniorku nastupují hráči z lavičky „áčka“. Navíc je v týmu Ukrajinec Andrii Shpuhanych, který je tam rozdílový a určitě má na „áčko“. Tým doplňují dorostenci a i oni také velice chtějí nastupovat. Jezdí s mužstvem, i když nemají jistotu, že se dostanou na hřiště. Juniorský projekt je něco, co tišnovský fotbal stoprocentně potřeboval. Teď budou vycházet další hráči z dorostu a přesně pro ně je to dělané. Možná už v létě navíc pomůžeme týmům jako je Čebín nebo Drásov, kde jsou rádi za každého fotbalistu, protože u nás může nastat přetlak hráčů a tak budeme moci plnit i jakousi regionální úlohu, kterou jsme si předsevzali. Největší objem vaší činnosti představuje práce s mládeží. Jak se vám v této oblasti daří? V této chvíli máme v klubu 421 členů a z toho 310 je z řad mládeže. Dále máme 25 licencovaných trenérů a 22 z nich zase působí u mládeže. A to nemluvím o dalších, kteří pomáhají. Práce s mladými se nám zatím daří, obhájili jsme i tréninkové středisko mládeže a spolupráci se Zbrojovkou. Naši mladí si dokonce se Zbrojováky zatrénovali v Tišnově i společně. Máme předpřípravku, pak smíšenou přípravku v krajském přeboru (společnou s Doubravníkem a Dolními Loučkami), dva týmy starší a dva týmy mladší přípravky. Následují dvě družstva mladších žáků, starší žáci a dva dorosty. U přípravek se na úspěšnost nehraje, tam jde o to, aby se děti hýbaly a aby je to bavilo. Z ostatních hrají o postup starší žáci, zatím jsou o bod za Znojmem na druhém místě a je i jedním z našich cílů dostat tento tým do krajského přeboru. Tihle kluci jsou velice šikovní a určitě na to mají. Trošku výpadek máme v mladším dorostu, kde nám chybějí hráči ročníků 2007 a 2008 – když začínali, nebylo to ještě koncepční, my jsme vlastně startovali až ročníkem 2009. Přesto je mladší dorost sedmý v krajském přeboru. Starší dorostence vede od léta Franta Kuldan, zatím jsou pátí, přestože občas trpí tím, že si „áčko“ vezme některé jejich hráče. Kromě toho všeho ještě pomáháme s tréninkem mládeže v Dolních Loučkách a uvedli jsme v život fotbalový kroužek na Lomnici. Zapojují se do práce s dětmi i jejich rodiče? To je spíš otázka na šéftrenéra mládeže, ale vzhledem k tomu, kolik rodičů na hřiště chodí, jak jsou ochotni brát na zápasy auta, jak chystají hřiště a tahají branky, je vidět, že opravdu pomáhají a je jich hodně. Dokladem je třeba to, že na čtvrteční tréninky, kdy se v areálu sejde nejvíc lidí, jsme museli začít otevírat kantýnu, protože byla velká poptávka po občerstvení. Budou se i nadále hrát na Ostrovci také zápasy dorosteneckých týmů Zbrojovky Brno? Ve Zbrojovce se změnil management, přišel tam z Plzně pan Psotka a nastoupil i Petr Čejka z Rosic. Zatím je domluva taková, že na jaře by tu nadále měli hrát. Z naší strany zájem je, oni mají snad jen trošku problém s tím, že jim občas musíme říct „promiňte, ale na trávu nemůžete“ a umístíme je na umělku. V zásadě jsou ale v Brně pořád za tuto spolupráci rádi a spokojeni jsme i my. Jak snáší enormní zátěž povrch hřiště? Hřiště dostává hodně zabrat. Kdybychom měli o jedno hřiště navíc, určitě je v tuto chvíli uživíme. Horko těžko se tam skládáme, je to opravdu na minuty a pokud jde o trávu, říkal nám specialista, že náš trávník má skutečně velkou zátěž – větší, než by měl mít. Navíc podloží u nás není ideální, dříve nebo později to bude určitě chtít nějakou rekonstrukci, bez toho se dále nepohneme. To je ale akce řádově za milióny, protože by se muselo měnit i podloží. Jsme v řečišti a tím pádem to hřiště vlastně „plave“. Radí nám odborní trávníkáři, snažíme se jejich pokyny řídit. Když byl jednou povrch pořádně rozbitý, byli jsme zděšení, že je do konce roku po trávě, ale poradili nám, jakou chemii na to použít a nasměrovali nás k pořízení nového válu s propichováním povrchu, aby se půda provzdušňovala. Na jaře by měl být proveden konkrétní růzbor půdy a na základě výsledku budeme používat přímo doporučené hnojivo včetně optimálního dávkování. Plánujete v areálu nějaké další novinky nebo úpravy? Určitě ano. Jak na tribuně, tak v druhé části posezení nemáme nikde zastřešení. Ve chvíli kdy prší, není se – mimo vnitřní prostory – kam schovat. Architekt už tvoří projekt, jímž by se mělo zastřešit posezení pro diváky a tento prostor se ještě zvětší a dále posune. Zastřešení tribuny by bylo úžasné, ale na to nemáme zdroje, takže čekáme na nějaký dotační titul, který by nám v téhle věci pomohl. To bude běh na delší trať. Kolem pískoviště chceme doplnit nové dětské herní prvky. Navíc jsme od města odkoupili další kus pozemku za umělkou, na který by se vešla alespoň zmenšená plocha a tu bychom pak rádi využívali pro tréninky těch nejmenších. Spolupracujete i se Sdružením sportovních klubů (SSK), jehož jste členem? Důležitá je hlavně spolupráce s vedením města. Bez jeho zapojení bychom to vůbec nezvládli. Výsledkem je i zcela nové workoutové hřiště u cyklostezky. Podpora trenérů je od města skvěle nastavená. Pokud jde přímo o SSK, využíváme přes zimu halu, jejíž rekonstrukce se vydařila, a trénujeme i v tělocvičnách obou základních škol. Děkujeme samozřejmě také sponzorům, trenérům, všem, kteří nám pomáhají a vyzvedl bych i správce a děvčata z kantýny, která na hřišti stráví spoustu hodin. Na tyto lidi, bez kterých bychom to dál neposunuli, bych nerad zapomněl. čtěte více
